Gram-pozitivní bakterie mají silnou buněčnou stěnu obsahující mnoho vrstev peptidoglykanů a teichoových kyselin. Zatímco gramnegativní bakterie mají relativně tenkou buněčnou stěnu sestávající z několika vrstev peptidoglykanu obklopeného druhou lipidovou membránou obsahující lipopolysaccharides a lipoproteiny. Většina bakterií má gramnegativní buněčnou stěnu a pouze Firmicutes a Actinobacteria (dříve známé jako bakterie s nízkým G + C a Gram-pozitivním s vysokým G + C) mají alternativní Gram-pozitivní uspořádání. Tyto rozdíly ve struktuře mohou způsobit rozdíly v citlivosti na antibiotika; takový jako vankomycin může zabíjet pouze grampozitivní bakterie a je neúčinný proti gramnegativním patogenům, například Haemophilus influenzae nebo Pseudomonas aeruginosa. Některé bakterie mají struktury buněčných stěn, které nejsou klasicky gram-pozitivní ani gram-negativní. Patří sem klinicky důležité bakterie, například Mycobacteria, které mají silnou peptidoglykanovou buněčnou stěnu jako grampozitivní bakterie, ale rovněž druhou vnější vrstvu lipidů.
Obrázek 310A | Elektronový mikrograf buněk Halothiobacillus neapolitanus s karboxysomy uvnitř, se šipkami zvýrazňujícími viditelné karboxysomy. Měřítko označuje 100 nm. | Tsai Y, Sawaya MR, Cannon GC, Cai F, Williams EB, Heinhorst S, Kerfeld CA, Yeates TO / Attribution 3.0 Unported | Page URL : (https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carboxysomes_EM_ptA.jpg) z Wikimedia Commons
Autor : Andreas Vanilssen
Komentáře
Okomentovat