K vývoji adaptivního imunitního systému došlo u předků čelistních obratlovců. Mnoho klasických molekul adaptivního imunitního systému (např. Imunoglobuliny a receptory T-buněk) existuje pouze u čelistnatých obratlovců. I když byla u primitivních bezobratlých obratlovců objevena molekula odvozená od lymfatických lymfocytů, jak je patrné z lamprey a hagfishů. Tato zvířata mají velké množství molekul nazývaných variabilní receptory lymfocytů (VLR), které jsou, stejně jako antigenní receptory čelistnatých obratlovců, produkovány pouze z malého počtu (jednoho nebo dvou) genů. Předpokládá se, že tyto molekuly vážou patogenní antigeny podobným způsobem jako protilátky a se stejnou mírou specificity.
Manipulace patogeny
Úspěch jakéhokoli patogenu závisí na jeho schopnosti eliminovat imunitní odpovědi hostitele. Svědčí o tom, že patogeny vyvinuly několik metod, které jim umožňují úspěšně infikovat hostitele, zatímco se vyhýbají detekci nebo destrukci imunitním systémem. Bacteria často překonávají fyzické bariéry vylučováním enzymů, které bariéru štěpí, například použitím sekrečního systému typu II. Alternativně mohou za použití sekrečního systému typu III vložit do hostitelské buňky dutou trubici, což poskytuje přímou cestu proteinům k přesunu z patogenu k hostiteli. Tyto proteiny se často používají k zastavení obrany hostitele.
Obrázek 412A | Makrofágy identifikovaly rakovinnou buňku (velká kořenitá hmota). Po fúzi s rakovinnou buňkou vstříknou makrofágy (menší bílé buňky) toxiny, které zabijí nádorovou buňku. Imunoterapie pro léčbu rakoviny je aktivní oblastí lékařského výzkumu. | Susan Arnold (fotograf) / Public domain | Page URL : (https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Macs_killing_cancer_cell.jpg) z Wikimedia Commons
Autor : Merim Kumars
Reference:
Lékařská mikrobiologie II: Sterilizace, laboratorní diagnostika a imunitní reakce
Komentáře
Okomentovat